Matice svatokopecká na Svatém Kopečku u Olomouce, dnes spolek, je "mladší sestrou" Matice svatohostýnské. Vznikla v roce 1923 z popudu P. Arnošta Josefa Vovse, premonstráta a svatokopeckého kaplana, který byl také jejím prvním jednatelem.
Předsedou Matice svatokopecké byl dlouhá léta prelát Mons. František Světlík a po jeho úmrtí P. Bedřich Hoffman, farář u sv. Michala v Olomouci. Činnost spolku byla násilně přerušena rozhodnutím Ministerstva vnitra z 9. dubna 1952. K tomu datu měla Matice svatokopecká přes 12.000 zakládajících a přispívajících členů; matrika členů z té doby se zachovala.
Výbor Matice svatokopecké posílal svým členům čas od času tištěné zprávy, tak zvané "Pozdravy" , s informacemi o činnosti a záměrech do budoucnosti. Poslední Pozdrav - jubilejní - (v pořadí čtvrtý) byl rozesílán v roce 1948. V onom roce se připomínalo 25. výročí trvání Matice svatokopecké a opožděně - kvůli poválečným opravám chrámu v roce 1946 - 100. výročí příchodu premonstrátů na Svatý Kopeček (1846).
V jubilejním Pozdravu je podán přehled o činnosti od založení Matice svatokopecké 22. prosince 1923 až do výroční členské schůze 4. července 1978. Připomeneme tu několik významných činů:
Po "vítězném únoru" 1948 byly omezovány všechny snahy Matice svatokopecké. Neuskutečnila se ani přístavba nového traktu poutního domu. V roce 1953 byl donucen tehdejší předseda P. Bedřich Hoffman, aby další činnost spolku zastavil, poutní dům a jmění Matice svatokopecké odevzdal státu.
(Většina převzata z Pozdravu členům Matice svatokopecké - r. 1998)